Loutkářské soubory DDM "Na Výstavišti" Mladá Boleslav
KAŠPÁREK a JITŘENKA

Oslavili jsme 20. divadelní sezónu

V neděli 16. února 2020 jsme se po 5 letech vrátili na scénu mladoboleslavského divadla, abychom zde již potřetí oslavili výroční divadelní sezónu. Již sezónu dvacátou.

Dopřáli jste nám krásný kulturní zážitek! I když jsme inscenaci „Kdo se bojí, musí do lesa“ i některé věci z druhé části představení několikrát viděli, tak včera se nám představení mimořádně líbilo. A pokud bych mohla nyní dopsat do Almanachu k 20. výročí souboru pár vět, tak bych doplnila, že Vašimi představeními přispíváte ke stmelování celé širší rodiny, která se nám tu u příležitosti tohoto představení sešla. A protože naše rodiny nepocházejí z Mladé Boleslavi a okolí, tak jsme měli krásný společný prodloužený víkend.

S pozdravem
Kavanovi

Využívám této příležitosti, abych ještě jednou poděkoval za možnost být na té vaší slávě. Je to opravdu obdivuhodné, že zvládáte takovou grupu dětí a co z nich dokážete vykřesat. Ale na druhé straně si myslím, že práce s dětmi člověka nabíjí, věděly to už pohádkové čarodějnice, když chtěly krev mladého hocha pro elixír mládí.

Srdečně zdraví
Honza Novák

Průlet slavnostním podvečerem

Úvodního slova se ujala ředitelka Domu dětí a mládeže "Na Výstavišti" v Mladé Boleslavi paní Alena Holíková. Ta v první řadě poděkovala všem našim partnerům (ŠKO-ENERGO, s.r.o., Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav, a.s.; Staturní město Mladá Boleslav a zřizovatel DDM "Na Výstavišti" Středočeský kraj), bez kterých by se takto velkolepé výroční oslavy nemohly konat a bez jejichž podpory bychom to možná ani do té 20. sezóny nedotáhli. Paní ředitelka dále přivítala vzácné hosty, mezi kterými byl i předseda Skupiny amatérských loutkářů pan Aleš Pop, který souborům předal Cenu PhDr. Jindřicha Veselého. Tato cena je pojmenována po prvním předsedovi Mezinárodní loutkářské unie UNIMA, která byla založena již v roce 1929. Své ocenění převzala i naše principálka Hana Vidlařová, která od Skupiny amatérských loutkářů získala Čestné uznání Matěje Kopeckého za přínos o rozvoj českého loutkářství. Poté už se dostal ke slovu soubor Jitřenka, který v první polovině programu uvedl inscenaci Kdo se bojí, musí do lesa, která se pyšnila nádhernou výpravou, krásnou hudbou a skvělými hereckými výkony.


Druhá polovina programu shrnula nejvýznamnější momenty a nejúspěšnější inscenace celé naší divadelní historie. V této části se představili nejen současní členové souborů Kašpárek a Jitřenka, ale i členové bývalí, kteří v souborech působili před deseti lety. Diváci měli příležitost si připomenout inscenace jako Skákavá princezna, O Pokažené válce, Sněhurka a sedm permoníků či Pyramus a Thisbé. Vynechán nebyl ani Kabaret, nejstarší a nejstálejší inscenace na našem repertoáru. Jedno z kabaretních čísel odehrály tři generace přítomných herců společně a na přání dvou malých diváků dokonce "odkrytě", takže diváci měli možnost nahlédnout pod pokličku černého divadla. Při závěrečné děkovačce se představilo 42 herců a kompletní tým vedoucích souborů a diváci je odměnili potleskem ve stoje.

Po skončení programu na Velké scéně Městského divadla v Mladé Boleslavi se herci přesunuli na scénu Malou, kde na ně čekali nejen bývalí členové souborů, ale i zasloužené pohoštění a především překrásný dort, který byl pro mnohé malé herce největším zážitkem večera. K milé atmosféře tohoto setkání přispěli svou gratulací i zástupci pražských loutkových divadel pan Jiří Krása (LD Jiskra) a pan Jan Novák (LD Říše loutek). Večer byl zakončen slovy naší principálky a v očích některých i slzami dojetí.


20 let loutkářských souborů v kostce

Dort ke 20. výročí

Již tradičně bylo u příležitosti výroční divadelní sezóny vydáno mimořádné číslo občasníku Slunečník, který vydává Dům dětí a mládeže. V tomto vydání, které nese název 20 let loutkářských souborů v kostce, můžete na činnost našich souborů pohlédnout ze 6 stran - očima herců, rodičů, lektorů a kritiků, diváků, bývalých členů a vedoucích. Pohledy jsou to rozmanité a rozhodně stojí za to se s nimi seznámit.

Ukázka z kapitoly Bývalí členové

V loutkářských souborech Domu dětí a mládeže jste prožili poměrně dlouhé období svého dětství a dospívání. Jak jste využili dovedností, návyků a zkušeností získaných při této tvůrčí činnosti k hledání své budoucí profese či přímo v pracovním zařazení?

Využívám jich denně. Pracuji teď jako lékař na akutním psychiatrickém oddělení a je to pro mě jedno velké herectví. Jak na sobě nedat znát strach, aby na Vás pacient neskočil a nezačal se s Vámi prát, jak se uklidnit, když nastane nějaká emotivní situace, jak podpořit kolegy, když je těžký den - to jsou věci, které jsem se začal učit už na divadle. I když je lékařství a divadlo úplně jiný svět, přece jen mají jednu věc společnou a to, že jsou to kolektivní disciplíny, kde jde v první řadě především o spolupráci. A co si budeme nalhávat, lépe se čelí temnotám duše, když víte, že i v úplné tmě s pytlem na hlavě mohou prkna znamenat svět.

MUDr. Pavel Řezáč (psychiatr)

.